Semena Stévie sladká
Stevia rebaudiana
Tato slaďoučká rostlinka pochází původně z Paraguaye, nebo spíše z pomezí Paraguaye a Brazílie. Domorodé kmeny ji používají již několik století jako sladidlo, ale i léčivku. Pro západní svět byla popsána až v roce 1889. Musela uběhnout docela dlouhá doba, než si ji zbytek světa oblíbil.
Je to trvalka. Když je pěstována v květináč,i a není vystavena mrazu, vydrží 4 až 6 let. Já ji mám pátým rokem, bez výměny substrátu a bez hnojení. Přes léto je venku, v chladnějším období na jihozápadním parapetu v bytě. Chce občas sestříhnout a potřebuje hodně vláhy.
Pěstování je celkem nenáročné a semena klíčí ochotně. Ke klíčení potřebuje světlo, takže stačí semena Stévie jen přitlačit k vlhkému substrátu.
Před několika lety vycházelo hodně článků ohledně Stévie, kde se jednotně tvrdilo, že z jedné rostlinky je až půl kila sušených lístečků. To tedy ano, ale včetně květináče. Jasně, opisuje se celkem snadno, když je okurková sezona (kterou my, pěstitelé, máme ovšem velice rádi).... Pak jsem konečně narazila na článek jedné paní, která se kvůli tomu dost rozčilovala, protože to pochopitelně nemůže být pravda. Listy jsou slabé a po usušení jsou lehčí než pírko, podobně jako třeba meduňka nebo spíše majoránka. Ani si nedovedu představit, jak by objemově vypadalo půl kila sušené nedrcené stévie bez stonků: 1 m3 ???... Je to prostě nesmysl. Pro běžnou domácnost stačí jedna až dvě rostlinky a nemusí toho být půl tuny. Běžné údaje, že je 300 x sladší než cukr, bych také brala s opatrností. Intenzita sladkosti záleží hodně na způsobu pěstování. Hnojení tomu určitě neprospěje.
Její chuť je, jak už bylo řečeno, příjemně sladká, ale není úplně chuťové neutrální. Je tam trochu lékořice. Proto je vhodné ze začátku dávkovat opatrně. Je hlavně vhodná pro diabetiky, kteří se nechtějí vzdát slazených nápojů a jídel. Její kalorická hodnota je téměř nulová.
Klíčení Stevie:
Klíčení: cca 14 dnů, při teplotě 20-21 °C
Stanoviště: plné slunce až polostín, není mrazuvzdorná
